Carolina's diary

Autor: Renée Knight

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Ikar

Počet stran: 255

Na vašem nočním stolku se objeví neznámá kniha...

...vy ji otevřete a zjistíte, že je to thriller, který popisuje nejhrůznější událost vašeho života. No nepolekali byste se? A právě to se stalo známé dokumentaristce Catherine Ravenscroftové.

Pohled do života autora thrilleru...

Zajímavý je pohled do života muže, který je autorem knihy, kterou Catherine najde. Postupně totiž zjišťujeme, že tato osoba má s ní nevyřízené účty. Berme to tak, že jí zmíněnou událost dává za vinu a chce jí tu dobu připomenout v plných barvách.

Můj názor?

Knihu jsem popsala pouze tahle krátce, protože kdybych chtěla popis trochu rozšířit, prozradila bych vám pointu. Každopádně vám musím říci toto: vzhledem k tomu, že popisek říká, že je to nutnost pro fanoušky Zmizelé a Dívky ve vlaku, dost mě to zklamalo. Dívka ve vlaku a Zmizelá jsou prostě podle mě úplně jiný level. Postavy mi nebyly sympatické a ani náhodou jsem se d nimi neztotožnila. Jediné, co mi na knize připadalo obdivuhodné je obálka (která se mi moc líbí) a autorčin smysl pro zacházení do nechutností. Vážně, byly zde okamžiky, kdy se mi zvedal žaludek. Já za sebe bych knihu nedoporučila. NIKDY jsem se tolik netěšila, až něco dočtu!!!

3*/10*

Krásný večer! Schválně, jak často si říkáte, že je někdo sobecký? Jaká je hranice mezi sobectvím a self love? Nemyslíte si, že by se MĚL mít člověk rád?

A právě tomu bych se v mém dnešním článku ráda věnovala. Výše jsem zmínila, že by se měl mít člověk rád, ne MILOVAT. Slovo "milovat" totiž podle mě znamená, že máte někoho raději, než sebe, což samo o sobě vylučuje tvrzení, že by se měl člověk takto zbožňovat. Znamenalo by to totiž, že sami sobě dáváte více lásky, něž věnujete svým blízkým.

Myslím, že většina z nás je ještě příliš mladá a učí se mít rád sebe sama, proto bych se s vámi ráda podělila o své pocity.

Co znamená self love?
Podle mě to znamená, že by měl člověk se sebou umět žít. Ale nejen to. Žít tak, aby byl sám se sebou spokojen.

Umět se pochválit...

Podle mě se self love hodně souvisí schopnost umět se pochválit. Většina z nás stále čeká, že někdo řekne: "Tohle se ti povedlo." Sami však moc dobře víte, že někdy reakce okolí není taková, jakou byste si ji vy sami představovali. Proto je důležité umět se ocenit. Já sama se to zatím jen učím.

Znát svou cenu...

Teď to bude znít jako klišé, ale každý jsme jiný. A každý z nás by měl znát svou cenu. Nikdo z nás není úplně špatný. Tedy...pokud nejste vyloženě zločinec. Je důležité vědět, že se nemusíte líbit ostatním. Nemusíte se jim zavděčit. Musíte být smířeni sami se sebou. Říci si: "Dobře, mám sice pár kilo na víc, a co? Nenechám se přece vykolejit jen proto, že se to mé spolužačce nelíbí." Tak to prostě je. Mám s tím své zkušenosti. A věřte mi, že tohle jsem se naučila poměrně snadno. Lidé budou mít vždycky řeči, s tím se prostě smiřte. Jenom si jejich názory neberte až tak k srdci.

Umět si ze sebe udělat legraci...
I tohle je podle mě důležitá součást self love. Když si ze sebe totiž umíte udělat inteligentní legraci, nemohou si z vás udělat HLOUPOU legraci ostatní. Dám vám příklad, já sama jsem hodně vysoká. Na základce si ze mě kvůli tomu utahovali. V té době mi to hrozně vadilo, ale teď? Sama o sobě hrdě prohlašuji, že bych mohla šacovat letadla za letu.

Prosím, neberte tenhle článek jako bernou minci. Já jsem se s vámi jen chtěla podělit o svoje pocity. Možná na to máte někdo jiný názor... Nebo to vidíte stejně?

Autor: J.K.Rowlingová, John Tiffany, Jack Thorne
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 432

Harry a Albus...
Celý příběh se vlastně odvíjí od vztahu otce a syna. Albus Potter totiž stále žije ve stínu svého otce. Čeká se od něj, že bude stejně úžasný, jako slavný Harry Potter. Jenže on sám se tak necítí. Navíc mu připadá, že ho jeho otec nechápe. A také, že ho neustále zklamává.

Když nastoupí do Bradavic...
...nedostane se do Nebelvíru, ale do Zmijozelu. To je pro všechny velkým překvapením. Albus Potter v koleji Lorda Voldemorta??? Nikdo se s ním nebaví. Nemá žádné přátele. Až na jednoho... Scorpius Malfoy je totiž jediný, kdo jej chápe. Sám nemá příliš dobrou pověst. Říká se o něm totiž, že je synem samotného Pána zla. A tak se stanou nejlepšími kamarády.

A jednoho dne...
...přijde do domu Potterových Amos Diggory. Zjistí totiž, že Ministerstvo kouzel (zde pracuje Harry) získalo obraceč času. Nutno podotknout, že je to jediný obraceč, který nebyl zničen. Prosí, aby mohl zachránit svého syna Cedrica. Harry to však odmítne. Ale Albus to slyší a rozhodne se, že společně se Scorpiusem obraceč ukradnou a pomůžou nešťastnému Amosovi. Jenže zahrávat si s časem, to není jen tak...

8.díl???
Kniha se mi líbila, ale jako 8.díl bych to rozhodně neoznačila. Už jenom proto, že je to divadelní hra. Navíc to ani Rowlingová nenapsala sama. Ale je to rozhodně poutavý příběh. Knihu jsem dostala k Vánocům a měla jsem to přečtené asi za tři dny. Jediný problém jsem měla s Harrym. Já ho prostě nemám moc ráda. Abyste mě pochopili, já miluji svět, který J.K.Rowlingová vytvořila, ale mám pocit, že Harry Potter by byl mrtvý už na začátku prvního dílu, kdyby neměl Rona a Hermionu. Ale tady byl můj nepříznivý vztah k hlavní postavě potvrzen. Opravdu se ke svému synovi chová hrozně!

9*/10*

Autor: Paula Hawkins

Rok vydání: 2015

Nakladatelství: IKAR

Počet stran: 328

Rachel a její život...

Rachel opustil manžel. Způsob, kterým se s tím vyrovnává je alkohol. Žije u kamarádky a každé ráno jezdí do "práce" kolem domu, kde žila se svým exmanželem. On a jeho současná manželka tam žijí stále. Slovo práce jsem dala do uvozovek protože ona ve skutečnosti do práce nejezdí. Ze zaměstnání ji totiž vyhodili jelikož začala pít.

Megan a Scott..

Ale dům jejího bývalého manžela nebývá předmětem Rachelina zájmu. O několik čísel dál totiž stojí jiný dům. A tam žije mladý manželský pár. Pozoruje je a domýšlí si jejich příběh. Dokonce je i pojmenuje (Jason a Jess).

Jednoho rána...

...však vidí Jess líbat cizího muže. Krátce na to však zjistí, že se Jess pohřešuje. Proto se tedy rozhodne, že se obrátí na policii. Jenomže je tu jeden háček. Ten večer, kdy se Megan (Jess) ztratila, byla totiž Rachel viděna poblíž jejího domu. Navíc úplně opilá, takže si vůbec nic neamatuje. A to ji činí podezřelým číslo jedna.

Můj názor?
Tato kniha se mi moc líbila. Dokonce víc než Do vody. Doufám, že bude Paula Hawkins vyfávat další knihy!

10*/10*

Autor: Ransom Riggs

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: Jota

Počet stránek: 424

Série: Sirotčinec slečny Peregrinové (kniha 2.)

Únos slečny Peregrinové...

Slečna Peregrinová byla unesena nestvůrami. Poté co ji děti zachrání však zjistí, že z neznámého důvodu zůstala uvězněna v podobě ptáka. To však znamená, že nemůže obnovit časovou smyčku, ve které děti až doposud žily. Proto jsou nuceni vyhledat pomoc jiné ymbriny. Problém je však v tom, že ostatní členky jejího řádu jsou již pochytané. Všechny až na jednu. Ta však žije velmi daleko a cesta k ní je velmi strastiplná.

Můj názor?

Jak jsem již napsala v recenzi na první díl (naleznete ZDE)- knihy této série jsou podle mě jedny z nejpropracovanějších literárních děl, které jsem kdy viděla. Příběh je navíc velmi poutavý. Rozhodně neodtrhnete zrak. A ani tento díl mě nezklamal. Ba co víc! Je možná ještě lepší než ten první! A dokonce zjišťujeme, že říše podivných nezahrnuje pouze lidi, ale také zvířata. To je správně bláznivé!

9*/10*

Krásné večer! Dnes jsem si pro vás připravila TAG ohledně mé čtecí rutiny. V případě zájmu si jej klidně můžete půjčit, jen prosím ve svém článku zmiňte, že původní verze je na mém blogu:)

Tak jdeme na to!

1. Oblíbený žánr?

Určitě fantasy!

2. Oblíbené místo?

Nemám oblíbené místo, jsem schopna číst vždy a všude. Raději si však čtu například někde v parku (když je hezky).

3. Čaj nebo káva?

Mám ráda obojí.

4. Něco k jídlu?

Při čtení nejím, nedokázala bych se totiž pořádně soustředit na knihu. Navíc bych se bála, že si knihu ušpiním.

5. Čtení v kavárně?

Rozhodně! Všema deseti! Jsem typický kavárenský povaleč.

6. Obalená kniha?

Ano, obyčejně si knihy balím do novin.

7. Záložka?

Většinou knihu zakládám vším co mám po ruce.

8. Čtečka nebo klasická kniha?

Rozhodně možnost B. Čtečku nemám a ani bych ji nechtěla, mám ráda vůni papíru, kterou mi může poskytnout pouze kniha. Navíc...kdybych měla čtečku, pravděpodobně bych byla zbavena hodinových návštěv knihkupectví.

9. Stará nebo nová kniha?

Nevadí mi ani jedno. Tedy...asi takhle: co se týče klasické literatury, mám raději staré knihy.

10. Dokážete číst celou noc?

Přiznám se, že tohle jsem ještě nezkusila:)))

A co vy? Jaká je vaše čtecí rutina?

Autor: Ransom Riggs

Rok vydání: 2012

Nakladatelství: Jota

Počet stránek: 358
Série: Sirotčinec slečny Peregrinové (kniha 1.)

Jacob a jeho dědeček...

Jacob je asi ten nejobyčejnější kluk, kterého si dokážete představit. Žije na Floridě, chodí do školy a pracuje v drogérii. Mimo jiné se však také stará o svého dědečka, který (podle Jacobových rodičů) trpí stařeckou demencí. A právě jeho osoba je v příběhu moc důležitá. Když byl totiž Jacob malý, děda mu vyprávěl o tajemném ostrově, na kterém stojí starý sirotčinec, jenž vede žena, která se dokáže přeměnit v ptáka (slečna Peregrinová). A právě v tomto domě se ukrývají jakési podivné děti. Jeho příběhy byly velmi autentické, doprovázel je totiž také fotografiemi.

Je to všechno pravda?

Jacob dědečkovi dlouhou dobu věří, ale pak mu to celé začne připadat jako jedna velká pohádka. Vše se ale změní ve chvíli, kdy děda za podivných okolností zemře. Poslední slova, která vnukovi poví jsou: "Najdi ptáka. Ve smyčce. Na druhé straně hrobu starého muže." Trochu to parafrázuji, nepamatuji si je úplně přesně, ale význam je stejný. Důležité je to, že Jacob se opravdu vydává na zmíněný ostrov.

Tajemný sirotčinec...

A právě zde nalezne ten sirotčinec. Skutečně tam žijí podivné děti! No kdo by to čekal! Postupem času se s nimi dokonce i spřátelí.

Je Jacob také podivný?

Jistě! To jsme přece mohli čekat, ne? Jacob oplývá zvláštními schopnostmi. Dokáže totiž vycítit netvory, kteří se živí podivnými dětmi.

A proto je Jacob pro obyvatele sirotčince tak důležitý. Když totiž slečna Peregrinová zmizí, on
 jediný může své zvláštní přátele zachránit.

Můj názor?

tato kniha e zaručeně jednou z nejpropracovanějších knih, které jsem kdy četla. Ty fotografie, kterými je příběh doplněn jsou opravdu úžasné. Na druhou stranu mi však úplně nesedl hlavní hrdina, ale to se prostě někdy stává... Každopádně však tato kniha zaujímá čestné místo v mojí knihovničce. Před pár dny jsem dostala třetí díl této trilogie a moc se na něj těším. Pokud jste ještě neviděli film a ani nečetli knihu, ale v nejbližší době se na jedno nebo na druhé chystáte, určitě sáhněte po knize. Film se mi moc nelíbil. Smrskli totiž všechny tři díly dohromady a navíc dětem proházeli podivnosti.

8*/10*

Krásné ráno! Chtěla jsem vymyslet nějaký netradiční článek. Nebo...spíše to možná nazvu aktivitou, do které se můžete zapojit i vy.

Jak možná někteří z vás ví, momentálně jsem totálně zažraná do Game of Thrones. A proto jsem si pro vás připravila takový menší tag, zúčastníte se?

1. Kniha nebo seriál?

Obojí.

2. Jaká je vaše oblíbená postava?

Mám jich víc. Tyrion, Daenerys, Jon Snow a Arya.

3. Oblíbená záporná postava?

Pravděpodobně Lady Melisandra. V jednom testu mi dokonce vyšlo, že prý by to byla má spřízněná duše. To asi není moc dobré, že? ZDE najdete již zmíněný kvíz. Zkuste si ho a dejte mi vědět co vyšlo vám:).

13. Kterému králi byste sloužili?

Nejspíš bych chtěla sloužit Renlymu. I když to také není nic moc... Pokud mohu počítat i lidi, kteří mají na trůn nárok, ale jsou stovky kilometrů od Železného trůnu, vybrala bych si Daenerys.

14. Kterou postavou byste chtěli být?

Tím si nejsem úplně jistá, ale asi bych chtěla být Daenerys.

15. Jak jste přišli na Game of Thrones?

Já jsem Game of Thrones objevila díky tátově přítelkyni, která tento příběh také naprosto miluje. Změnila mi život!!!

Krásné odpoledne! Dlouho jsem přemýšlela o tématu dalšího článku. V poslední době totiž vycházely pouze recenze. Proto jsem se rozhodla, že vám v tomto článku představím knihy, které změnily můj život...

Malý princ

Ano, začnu VELMI netradičně. Schválně, kdo z vás nečetl Malého prince? Myslím, že je to asi hodně hloupá otázka, že? Já se ale musím přiznat, že na rozdíl od ostatních knihomolů jsem si tuto knihu přečetla až hodně pozdě. Ale na druhou stranu jsem za to ráda, mám totiž pocit, že jsem byla schopna lépe pochopit ten příběh a nevnímat to pouze jako pohádku pro děti. Navíc je plný úžasných citátů, které opravdu fungují v reálném životě. Já osobně mám nejraději tu část, kdy Malý princ odchází na smrt a říká pilotovi, že mu dá hvězdy, které se umí smát. Kterou scénu máte nejraději vy?



Harry Potter a Kámen mudrců
A další netradiční kniha (myšleno samozřejmě s humorem). K této knize jsem se dostala díky svému tátovi, který mi tuto knihu začal číst už když mi bylo asi pět let. Milovala jsem ji! Každý večer jsem byla natěšená na další kapitolu a tajně jsem doufala, že bude mít táta dobrou náladu a že mi třeba přečte kapitolu navíc! Znám lidi, kteří Harryho Pottera nesnáší, ale já to upřímně nechápu. Není to totiž moje srdcovka protože je to masová záležitost. Prostě mi ten příběh připadá naprosto kouzelný. Celou sérii jsem přečetla minimálně třikrát a pokaždé mě to vtáhlo. Já prostě miluji tu atmosféru, která na mě dýchne pokaždé když knihu otevřu.
Já byla vždycky snílek, ale až díky J.K.Rowlingové jsem v sobě našla něco kouzelníka. Vtipné je, že když mi bylo jedenáct, stále jsem doufala, že mi přijde TEN dopis.



Pán prstenů
Nejsem ten typ člověka, který se vymezuje buď na Pána prstenů nebo na Harryho Pottera. Já mám ráda obě série. Jak to máte vy? Tolkienův spisovatelský um je přímo ohromující. Miluji ty jeho detailní popisy! Opravdu se cítím jako kdybych tam byla s nimi.
Jediný problém mám s Frodem. Já ho prostě nemám ráda. A ve filmu je to ještě horší než v knize. Mám prostě raději Sama. Máte to tak taky?







Hra o trůny
K této sérii jsem se dostala teprve nedávno. A to jen díky tátově přítelkyni, které to NIKDY nezapomenu, protože mi tím absolutně změnila život. Četl to někdo z vás? Líbí se vám víc seriál nebo kniha? Já mám ráda obojí. Mé nejoblíbenější postavy jsou: Arya, Daenerys a Jon Snow. Jaké jsou ty vaše?
Sice mám zatím přečtený jen první díl, ale i tak... Krátkou recenzi najdete ZDE.

Autor: Gillian Flynn

Rok vydání: 2014

Nakladatelství: Knižní klub

Vyvraždění rodiny...

Libby Dayové bylo sedm let když kdosi přišel do jejich domu, kde zabil matku a její dvě sestry. Libby u soudu řekne, že viděla svého patnáctiletého bratra Ben jak je všechny chladnokrevně zabil. Ale dá se tomu věřit?

O 25 let později...

O 25 let později Libby kontaktuje skupina amatérských vyšetřovatelů, kteří se zabývají notoricky známými zločiny. Chtěli by totiž očistit Benovo jméno. I když jde zpočátku Libby jen o peníze, postupem času zjistí, že NIC není tak jak si myslela...

Můj názor?

I když je Libby lhářka a co si budeme povídat, není to dobrý člověk, dokázala jsem se s ní docela dobře ztotožnit. Ale má na to právo, byla svědkem toho, jak jí někdo zavraždil matku a sestry. Komu by tohle nepošramotilo osobnost? Pokud bych to měla porovnat s filmem, film je rozhodně o hodně brutálnější. Opravdu, pokud vám vyloženě vadí pohled na krev, NEKOUKEJTE se na to. Kniha taková není. Ta je spíše o psychologii hlavní postavy. Moc se mi líbilo to, že jsem do poslední kapitoly nevěděla kdo je vrah. Konec je opravdu HODNĚ PŘEKVAPIVÝ! Vřele doporučuji!

10*/10*

Autor: Gillian Flynn

Rok vydání: 2013

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 272

Kdopak z vás má rád detektivky? Já jsem spíš na psychothrillery. Proto jsem si dnes pro vás připravila recenzi na knihu Ostré předměty. Četl ji někdo z vás? Jak se vám líbila. Já osobně mám knihy od Gillian Flynnové moc ráda, je to můj spisovatelský vzor. Moc se mi líbí to, že dokáže hlavní postavu popsat tak, že s ní dokážete soucítit ať se děje cokoliv.

Vraždění dětí...

Camille žije v Chicagu, kde se živí jako novinářka. Se svou rodinou se nestýká. Ale pak se v jejím rodném městečku stane něco zlého, ztratí se zde malá holčička. Camille je vyslána svým šéfredaktorem aby o případu napsala článek. Zvláštní je, že tento zločin se nápadně podobá tomu, který se stal před rokem.  Krátce po jejím příjezdu je nalezeno tělo pohřešované Natálie, někdo ji uškrtil prádelní šňůrou. Co oba případy spojuje? Je to jeden velmi důležitý fakt- vrah oběma vytrhal zuby. Uznávám, že tohle je trochu brutální...

Camille a její "rodina"?

V průběhu knihy však nesledujeme pouze vyšetřování vražd, ale také Camillin vztah s rodinou. Hlavně s matkou a nevlastní sestrou Amou. Věřte mi, hned pochopíte proč chce Camille od nich žít tak daleko.

Můj názor?

Jak jsem již řekla, knihy od Gillian Flynnové mám moc ráda. Všechny. Jméno této autorky pro mě znamená záruku kvalitní četby. Tenhle příběh je poutavý, ale místy jsem musela přestat číst, někdy byl totiž popis tak detailní, že se mi z toho trochu zvedal žaludek. To však svědčí jen o kvalitě textu. Vřele doporučuji!

10*/10*