Od princezny až po psycholožku
Krásné odpoledne! Dnešní článek začnu otázkou: Čím jste chtěli být jako malí? Já jsem si přála být princeznou (jako asi každá holčička). Postupem času jsem si však uvědomila, že ke královskému trůnu se mohu přiblížit jen díky sňatku s princem. Momentálně mám ale smůlu, protože poslední šanci mi teď vyfoukla Meghan Markle. No...takže abych si to nějak vykompenzovala, budu si asi muset najít nějakého multimiliardáře.
"Pokud mi neslíbíš, že budeš zubní laborantka, v osmnácti půjdeš z domu!"
Když mi bylo asi dvanáct, tahle slova opravdu zazněla z úst mého otce. Myslel to samozřejmě jako legraci. Tedy...minimálně to tak vypadá, protože osmnáct mi bylo asi před půl rokem a stále jsem vlastníkem klíčů od jeho domu.
Každopádně jsem se vás však chtěla zeptat, máte někdo zkušenosti s tím, že si do vás rodiče promítají své vlastní ambice? Pokud ano, můžeme spolu vést rozsáhlé rozhovory o tom, jak moc je to otravné. Můj táta je totiž přesně tenhle případ. Dám vám příklad: připadají mu zajímavé oceány - tudíž by pro mě byla nejlepší práce mořské bioložky. Ale to, že mě fascinují úplně jiné věci? K tomu se vůbec nepřihlíží. Na jeho obranu však musím říci, že to myslí dobře.
Od malička jsem příšerně tvrdohlavá, takže když jsem se rozhodla, že se jednou stanu muzikálovou zpěvačkou či novou Rowlingovou, nikdo mi to za žádnou cenu nemohl vymluvit.
Nejspíš je vám jasné, že má vysněná povolání se nejčastěji vztahovala k mým aktuálním koníčkům. To jste nečekali, že? Muzikálová zpěvačka jsem chtěla být, protože jsem tou dobou dělala sólový zpěv. Navíc jsem naprosto milovala muzikály (což mi zůstalo).
A Rowlingová? To je prostě a jednoduše spojení lásky k Harrymu Potterovi a nově získané schopnosti napsat souvislý text. V té době jsem si myslela, že mi k úspěchu ve spisovatelské branži bude stačit pouze talent. Ale po měsících, kdy mi nepřišla ani jedna nabídka ke zfilmování mých příběhů, jsem to prostě vzdala.
Člověk se však během dospívání mění. Takže jsem si prošla například i fází doktorky a fyzioterapeutky. Důležitý je však ten poslední bod, kterému bych se opravdu chtěla věnovat - psychologie.
Musím říci, že k tomuhle cíli vedla hodně dlouhá cesta. Rozhodla jsem se tak totiž až v prvním ročníku gymnázia. Pevně však věřím, že vytrvám.
Ptáte se proč zrovna tento obor? Odpověď je celkem jednoduchá - podle mě je totiž psychologie daleko důležitější než všechny možné lety do vesmíru. Je vám doufám jasné, že teď trochu přeháním.
Neberte to prosím tak, že bych se snažila všechno ostatní naprosto znehodnotit. To vůbec ne! Jen si myslím, že každý z nás má svou vlastní hlavu. A v ní své vlastní myšlenky, ve kterých se dost často nevyzná. Právě proto je podle mě psychologie tolik důležitá, každý si ji v sobě neseme.
Ačkoliv je občas dobré popovídat si s psychologem, doufám, že to nebudete potřebovat.
A Rowlingová? To je prostě a jednoduše spojení lásky k Harrymu Potterovi a nově získané schopnosti napsat souvislý text. V té době jsem si myslela, že mi k úspěchu ve spisovatelské branži bude stačit pouze talent. Ale po měsících, kdy mi nepřišla ani jedna nabídka ke zfilmování mých příběhů, jsem to prostě vzdala.
Člověk se však během dospívání mění. Takže jsem si prošla například i fází doktorky a fyzioterapeutky. Důležitý je však ten poslední bod, kterému bych se opravdu chtěla věnovat - psychologie.
Musím říci, že k tomuhle cíli vedla hodně dlouhá cesta. Rozhodla jsem se tak totiž až v prvním ročníku gymnázia. Pevně však věřím, že vytrvám.
Ptáte se proč zrovna tento obor? Odpověď je celkem jednoduchá - podle mě je totiž psychologie daleko důležitější než všechny možné lety do vesmíru. Je vám doufám jasné, že teď trochu přeháním.
Neberte to prosím tak, že bych se snažila všechno ostatní naprosto znehodnotit. To vůbec ne! Jen si myslím, že každý z nás má svou vlastní hlavu. A v ní své vlastní myšlenky, ve kterých se dost často nevyzná. Právě proto je podle mě psychologie tolik důležitá, každý si ji v sobě neseme.
Ačkoliv je občas dobré popovídat si s psychologem, doufám, že to nebudete potřebovat.
0 Comments