• Home
  • Café
  • Cestování
    • Oxford
    • Paříž
    • Polsko
  • Knihy
facebook twitter instagram

Carolina's diary



Krásný večer! Ano, sednout si a nic nedělat je opravdu super. Tedy, nic nedělat...maximálně tak sáhnout po knize:)

Problém je ale v tom, že ve dnešní uspěchané době to není zase až tak jednoduché. Mám pocit, že většina z nás nepřemýšlí o tom, že si doma uděláme čaj a naložíme se do vany. Většinou nepřemýšlíme o zasloužené relaxaci. Ne, hlavou nám běhají myšlenky na domácí úkoly, testy a na to, co zkrátka udělat musíme. Ale proč?

Jistě, já chápu, že občas je trocha stresu prostě nezbytná. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že bych bez toho asi nic moc neudělala. Prostě nejsem až tak vzorný student... Ale zpět ke stresu! Chtěla jsem jen říci, že to přece nemáme zapotřebí. Nebo vy jste snad rádi vynervovaní?

Jste student? Nebo školák? Jestliže ano, určitě se mnou sdílíte názor, že škola na nás vyvíjí veliký tlak. Ale je jen na vás, jak se s ním vyrovnáte. Já jsem studentkou třetího ročníku pražského gymnázia. Celý prvák a druhák jsem řešila známky. Teď se ve mě ale něco zlomilo. Ne že bych studium úplně hodila za hlavu, ale prostě jsem trochu povolila. A zjišťuji, že je to mnohem lepší. Život totiž není jen o tom, co se naučíte ve škole. Život je o chutích, přátelích a hlavně ZÁŽITCÍCH. Vím, že tohle je ohrané tvrzení, ale je to tak. Udělejme to TEĎ! Jsme mladí, kdy jindy budeme mít takovou šanci.

Neberte tento článek tak, že bych vás chtěla nabádat k lajdáctví. To ne! Já jsem teď v pozici, kdy si musím vybrat vysokou školu. Jsem toho názoru, že vybrat si dobrou školu je důležitá věc. A pak jde samozřejmě o to, abyste se tam udrželi. Jen mám pocit, že by se to nemělo zase až tak hrotit.

Moje tipy:

1)Základem všeho je dobrá snídaně.
To je podle mě jedna z nejdůležitějších věcí. Dobrá snídaně je prostě něco, co vás nastartuje. Já mám třeba nejraději ovesnou kaši. Nejlepší je, když ve škole začínáme třeba až v deset. To mám totiž pak na své ranní snídaňové požitkářství spoustu času!

2) Každý den si udělejte čas na kávu/čaj a dobrou knihu.
Já tohle dělám docela běžně. Člověk prostě někdy potřebuje ten zasloužený odpočinek.

3) Jezte čokoládu:)
Tohle je samozřejmě myšleno s nadsázkou. Ale vlastně proč ne? Proč bychom se čas od času neměli odměnit nějakou tou sladkostí? Ale neměli bychom to moc přehánět.

4) Choďte ven!
Ano! Běžte ven a něco zažijte! Vždyť přece potřebujeme nějakou zábavu! A zkušenosti! Ty chcete získat kde, ve škole? 

Já jsem vám v tomhle článku chtěla říci pouze to, že bychom se měli víc uvolnit. Nehroutit se před každou zkouškou. Důležitá je hlavně jedna věc: dělat na sto procent to, co vás baví a naplňuje.


Share
Tweet
Pin
Share
No Comments


Všem přeji krásnou sobotu! Chci se vás zeptat, také se někdy mezi ostatními cítíte jako naprostý mimozemšťan? Nikdo vás nechápe... Rodina, spolužáci a kolegové na vás hledí jako na podivína?

Mě se to stává poměrně často. Už jen proto, že jsem dívka a mám téměř 190 centimetrů. Na základní škole jsem svou výšku nenáviděla. A víte proč? Protože jsem vyčnívala a ostatní se mi kvůli tomu smáli. Neustále mě někdo bombardoval poznámkami typu: "Ty bys mohla šacovat letadla za letu." V té době mi to hrozně vadilo. Znáte to, základní škola je podle mě období, kdy se prostě člověk snaží nějakým způsobem zapadnout do kolektivu. Na střední už to ale tak není (podle mě). Já jsem šla na gympl s vědomím, že chci zapadnout do skupiny "podivných lidí".

Napsala jsem "podivní" lidé, ale nemyslím to tak, že by byli opravdu divní. Tedy alespoň pro mě ne. Pro mě jsou to ti nejlepší lidé na světě. To ostatní nás považují za zvláštní individua. Ale proč? Máme snad víc končetin? Dýcháme jiný vzduch? Ne. Pouze se jinak oblékáme. Máme rádi knihy. Posloucháme jinou muziku. No a?


Jsme kouzelníci, ostatní jsou mudlové

Tento nadpis jsem zvolila záměrně. Mudlové jsou samozřejmě ti "normální" (pro nás nenormální). Tihle lidé totiž nemají špetku fantazie. Všimli jste si (vy kouzelníci), že většina mudlů nečte? Že většinou nemají schopnost napsat hluboký příběh nebo báseň? Že se baví o věcech, které jsou pro nás naprosto nudné a nezajímavé.

Ano, my se můžeme zdát ostatním jako podivíni, ale je to opravdu tak? Proč by mělo? My nejsme nenormální. Víte, já se snažím co nejvíc dávat najevo svou identitu a nestarám se o to, co si o tom myslí většinová společnost. TOHLE jsem prostě já. Jsem člověk, který rád nosí trička s tematikou oblíbených seriálů. Ráda s kupuji různé artefakty. Ve svých osmnácti letech koukám se svou mladší sestrou na pohádky. Jsem infantilní. Ale to nevadí. Co je komu do toho (kromě mých přátel).

Já jsem toho názoru, že na světě existují dva druhy lidí. Lidé s magií v duši a bez magie. Asi víte kdo je kdo. Nemyslím to zle. Je to prostě o tom, že jsme každý úplně jiný. A to je dobře. Individualita je přirozená.

Jenomže tohle je právě ten kámen úrazu. Individualita je fajn, ale většina lidí ji prostě nerespektuje.

Závěr (pro kouzelníky)

Nenechte si nic líbit. Nemusíte přece stát ve stínu jenom proto, že někdo vás považuje za podivíny. Vy NEJSTE divní. Divní jsou ti, kteří vás nedokáží respektovat.

Podívejte se na to z tohoto úhlu: VY jste jedinečná a nenahraditelná osobnost. Stejně tak jako všichni umělci. Kde by asi brali všechnu tu inspiraci, kdyby byli úplně normální?

My kouzelníci dokážeme vytvořit to, co většina mudlů nedokáže- úžasné fiktivní světy, ve kterých trávíme svůj čas. Myslím to tak, že většina z nás se dokáže z minuty na minutu odpoutat od nudné reality a přenést se někam úplně jinam.

Prosím, nestyďte se za to, kdo doopravdy jste.

Závěr (pro mudly)

Pokud jste mudla a přečetl/a jste si tento článek, možná to vnímáte tak, že vás nějakým způsobem kritizuji, ale tak to není. Chtěla jsem se v tom článku pouze vyjádřit k těmto rozporům ve společnosti.

Já si myslím, že svět stojí na obou skupinách. Čímž jen potvrzuji to, že nechci říct, že jste špatní lidé. Jen jsem vám chtěla ukázat, že mi jsme asi tak stejně zvláštní jako vy. Protože je to přesně tak, jak to ve zmíněném citátu zformuloval Robert Fulghum, všichni jsme zvláštní. Jenomže někteří z nás se to prostě bojí přiznat.

Víte, někteří z nás (třeba já) to dělají schválně. Ano, CHCEME se odlišit. A víte proč? Jednoduše nechceme být jako ostatní. Vím, teď mi řeknete, že si celou dobu protiřečím, ale tak to není. Chceme být zvláštní, ale zároveň žádáme to, aby jste to brali jako naši součást. Ne jako něco, kvůli čemu byste se s námi neměli bavit.

Závěr pro všechny

Nemá cenu přetvařovat se. Pokud to děláte jen proto, že chcete zapadnout, nedělejte to. Život je příliš krátký na to, abychom se bavili s lidmi, se kterými si až tak úplně nerozumíme.

Prosím všechny, jejichž "podivnost" stále dřímá někde uvnitř jejich duše, podejte jí pomocnou ruku. Být zvláštní je krásné.





Share
Tweet
Pin
Share
3 Comments
Autor: J.R.R.Tolkien
Rok vydání: 2006 (1.vydání bylo v roce 1954)
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 474
Série: Pán prstenů (1.díl)

Návaznost na Hobita?
Jako první bych ráda objasnila (těm, kteří Pána prstenů nečetli) návaznost na Hobita. Bilbo je totiž Frodův strýc. Tento příběh začíná ve chvíli, kdy Bilbo slaví již své 111 narozeniny, na které přijíždí i jeho starý přítel- čaroděj Gandalf. Nejde zde však pouze o oslavu tohoto velikého výročí. Bilbo je totiž rozhodnutý odejít z Hobitína. Plánuje předat všechen svůj majetek svému mladšímu nástupci- Frodovi. Ale nezanechal mu pouze noru atd., ale také podivuhodný prsten, který ukradl Glumovi.

Obyčejný prsten?
Na tuto otázku si odpovíme již při četbě Hobita. Není obyčejný. Minimálně dokáže člověka učinit neviditelným. Ale nejen to! Kromě toho také umí nepřirozeně prodloužit život. Nicméně tím nejzajímavějším/nejděsivějším faktem je to, že právě tento prsten byl ukován Temným pánem Sauronem, kterého v dobách dávno minulých porazila armáda lidí a elfů. Teď se ale chce vrátit a jediná věc, která mu může pomoci, je právě prsten, který Frodo drží ve svých rukou.

Jak se teď rozhodnout?
Ano, co má Frodo udělat? Sauronovi služebníci se totiž od Gluma dozvěděli, že prsten ukrývá jakýsi Pytlík, který bydlí v Hobitíně. Takže jsou tu pouze dvě možnosti. Zemřít nebo jej zničit. Vybere si samozřejmě tu druhou variantu. To však znamená, že se musí vydat do Mordoru, kde prsten hodí do plamenů Hory osudu. Je to dlouhá a strastiplná cesta, ale Froda naštěstí doprovází jeho věrní přátelé.

Můj názor?
Jak jsem již napsala v minulém článku (naleznete ZDE), já Tolkienovo dílo jednoduše miluji! Kdybych si mohla vybrat, kde bych žila (včetně smyšlených světů), byla by to právě Středozem. A nejvíc bych chtěla být elf! Co vy? K jaké národnosti byste chtěli patřit vy?
Fil mám také moc ráda! Ta hudba!!! Peter Jackson je naprosto geniální! Ty Oscary za tyto díly získal oprávněně!!!

10*/10*




Share
Tweet
Pin
Share
1 Comments
Autor: J.R.R.Tolkien
Rok vydání: 1937 (první vydání)
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 272

Bilbův pokojný život...
Bilbo Pytlík je VELMI pohodlný hobit. Nejraději si posedí před svou norou s dýmkou nacpanou tím nejlepším tabákem v Kraji. Nenávidí dobrodružství.

Ale jednoho dne...
...na jeho dveře zaklepe velmi podivný host, čaroděj Gandalf. Ale ještě podivnější je nabídka, kterou Bilbovi předloží. Nabídne mu totiž, že by mohl odejít se skupinou trpaslíků zachránit jejich království. Hobit to ale zavrhne a zabouchne Gandalfovi dveře před nosem. Jenže ten se nedá tak snadno odradit a přivede svých třináct přátel (trpaslíků) rovnou do jeho nory. Je jasné, že tohle se Bilbovi nelíbí. Chce je všechny OKAMŽITĚ vystrnadit ze svého příbytku. To se mu ale nepovede a všech třináct trpaslíků u něj zůstává přes noc. Jejich nabídka stále platí. A to je dobře, protože v hobitovi se probudí touha po něčem neobvyklém. Když se však náš hlavní hrdina ráno probudí, zjistí, že Thorin Pavéza (trpasličí král) a zbytek výpravy už dávno odešli. Zanechali mu však vzkaz, že pokud by si celou věc rozmyslel, počkají na něj v Hostinci U Skákavého poníka. Je vám snad jasné, že se tam okamžitě rozběhne!

Drak Šmak
Drak Šmak je v tomto příběhu velmi zásadní postavou. Je to totiž stvoření, které zabralo trpasličí království a vyhnalo z něj jeho lid.

Nejprve...
...se Bilbo jeví jako naprostý hlupák. Ostatní členové výpravy ho nemají rádi. Pak ale nastane veliký zlom. Stane se totiž něco, co ohrozí celou jejich cestu.

Můj názor?
Já Hobita naprosto miluji! A vůbec, celé Tolkienovo dílo! Tohle není jen fantasy, tenhle příběh má takovou hloubku! Myslím, že zde můžeme najít tolik modelových situací... Popravdě řečeno, moje láska nespočívá vyloženě v Hobitovi, ale v celém Tolkienově světě.
Víte co mi připadá naprosto geniální? Sountracky ke zfilmovanému Pánu prstenů! Skladba Concerning Hobbits mi VŽDY  zaručeně zvedne náladu! A co vy? Máte raději knihu nebo film? Co se týče Hobita, rozhodně mám raději knihu, protože ve filmu je příběh tolik změněn! Co si o tom myslíte? Které vydání knihy máte doma?

10*/10*

Share
Tweet
Pin
Share
1 Comments
Newer Posts
Older Posts

About me

Jmenuji se Karolína a léčím se s Hraniční poruchou osobnosti. Ráda bych zde s Vámi sdílela průběh své léčby, své úspěchy, ale také své propady. Navíc se tady ale s Vámi ráda podělím také o své zážitky a záliby.
Těším se na Vás u některého z článků!

Follow Us

  • facebook
  • twitter
  • instagram
Používá technologii služby Blogger

Popular Posts

  • Workshop o bloggování
    Workshop o bloggování
  • Co mi minulý týden udělalo radost?
    Co mi minulý týden udělalo radost?
  • 5 důvodů, proč si založit blog
    5 důvodů, proč si založit blog
  • Gabi Café
    Gabi Café
  • Nic není nemožné - Stačí prostě zatnout zuby a NEDAT SE
    Nic není nemožné - Stačí prostě zatnout zuby a NEDAT SE
  • Nenechám tě odejít
    Nenechám tě odejít
  • Můj (ne)normální víkend aneb návštěva Coffe Corner Bakery
    Můj (ne)normální víkend aneb návštěva Coffe Corner Bakery

Pravidelní čtenáři

Spolupracuji s:

Spolupracuji s:

Blog Archive

  • května 2019 (2)
  • března 2019 (1)
  • srpna 2018 (1)
  • července 2018 (1)
  • června 2018 (3)
  • května 2018 (4)
  • dubna 2018 (3)
  • března 2018 (5)
  • února 2018 (5)
  • ledna 2018 (5)
  • prosince 2017 (3)
  • listopadu 2017 (4)
  • října 2017 (4)
  • září 2017 (11)
  • srpna 2017 (11)
  • července 2017 (2)
  • června 2017 (3)
  • května 2017 (7)
  • dubna 2017 (1)

Created with by ThemeXpose | Distributed by Blogger Templates